Hladiny řek pohlídají čidla
Předpovědní povodňovou službu zabezpečuje Český hydrometeorologický ústav společně se správci vodohospodářsky významných toků. Ale zkušenosti z posledních povodní ukázaly, že v případě malých povodí nelze úspěšně zajistit hlásnou a předpovědní službu,“ vysvětlila důvody záměru mluvčí českolipské radnice Kateřina Kotková.
Změnit by to měly lokální výstražné systémy. Ty budou jak v samotné České Lípě, tak jejích přidružených obcích, které loni zasáhly povodně – mimo jiné v Dobranově, Písečné, Heřmaničkách, Manušicích nebo Dolní Libchavě.
Na zdejších tocích budou umístěná hladinová čidla, jež budou měřit průtok vody v krizových místech. Data z nich se budou automaticky přenášet do počítače konkrétního pracovníka. Bude tak daleko snažší reagovat na aktuální situaci a přijímat patřičná opatření.
Varovat budou včas
Součástí sytému jsou bezdrátové rozhlasy, jejichž ústředna je napojená na integrovaný záchranný systém. Jejich velkou výhodou je, že se nemusí používat hromadně. To znamená, že pokud přírodní katastrofa ohrozí pouze jednu lokalitu, lze jejich prostřednictvím varovat pouze místní obyvatele a zbytečně nestresovat ostatní lidi, kteří žijí na opačné straně katastru a nic jim nehrozí.
Zároveň se tak zlepší informovanost obyvatel v místech, kde bohužel nejsou funkční rozhlasy. Jedním z nich je i právě Česká Lípa nebo Dolní Libchava.
Dojde i na aktualizaci digitálního povodňového plánu. „Zkušenosti z jiných míst v České republice, kde lokální výstražné systémy využívají již téměř deset let, svědčí o tom, že jsou důležitým zdrojem informací o aktuálním průběhu srážek a situaci na sledovaných vodních tocích v daném území. Protipovodňový monitorovací a varovný systém města Česká Lípa by tak měl být začleněn do Jednotného systému vyrozumění a varování a měl by sloužit k zajištění některých povinností, které orgánům města ukládá v případě povodňového ohrožení platná legislativa,“ řekla starostka Hana Moudrá.
Požádají o evropské peníze
„Rádi bychom využili toho, že projekty zaměřené na omezování rizik spojených s povodní je možné spolufinancovat z evropských zdrojů prostřednictvím Operačního programu Životní prostředí. Právě ten budování podobných varovných systémů podporuje, ale k tomu, abychom se mohli o dotaci ucházet, potřebujeme mít komplexně zpracovaný projekt,“ doplnila Hana Moudrá.
Podle odhadů jsou náklady na realizaci projektu kolem 7,5 milionů korun. Jejich přesná výše ale vyplyne z výsledku zpracované technicko – ekonomické studie, která zjistí technickou a finanční náročnost spojenou s realizací a budoucím provozem.
„Podle podmínek Operačního programu bude finanční spoluúčast města ve výši deset procent z celkových nákladů projektu. Vše, co bude spojené s přípravou projektu, se bude hradit z rozpočtu ORMI,“ dodala Kateřina Kotková.
V případě, že českolipská radnice uspěje se svojí žádostí o dotaci, mohl by se projekt začít realizovat ještě v letošním roce.