Vlčí Důl

Už první zmínka z je z  roku 1426, jenž zmiňuje Jana z Vlčího Dolu, je dokladem, že i toto místo bylo sídlem drobné šlechty. V 18. století jsou zde uváděny dva panské dvory a jeden pustý. Po roce 1850 je Vlčí důl, Wolfsthal, osadou obce Götzdorf, dnes Božíkov. K datu 22.3.1874 se osamostatňuje a jeho součástí je i osada Vítkov. Po již zmíněném sloučení obcí 1.5.1976 se posléze 1.1.1981 stává městskou částí České Lípy. Přesněji, její nejvzdálenější městskou částí. Ale tato městská část má také svou železniční zastávku. Bývala to druhá stanice ve směru na Liberec, po zprovoznění přeložky trati se stává zastávkou první a leží o pár desítek metrů jižněji od původní zastávky s mírně pozměněným názvem, který zní Vlčí důl – Dobranov. Stanice totiž leží v bezprostřední blízkosti Dobranova.

Vlčí Důl leží nad břehy Ploučnice a dnes patří pod Českou Lípu. Nikdy zde nebyl kostel, proto farou patřil pod Dobranov, a to stejné platí i pro školu.

V oblast Vlčího Dolu se podařilo objevit stopy lidské činnosti z období mezolitu, štípané industrie. Ves se ale poprvé uvádí roku 1426, kdy zde bylo sídlo Jana z Vlčího Dolu. Šlo-li o tvrz, to se z listin neví, ale žádné případné zbytky se dosud nepodařilo objevit. Dle pozdějšího svědectví se hovořilo, že okolo roku 1426 prodal Vítek Zahrádky právě Janovi z Vlčího Dola. V roce 1450 či 55 se zde připomínají již dva manské statky a jeden pustý, patřící k panství Česká Lípa. V roce 1502 je zde uváděný man Liebenau a ves již patřila k Zákupům. V letech 1587-1607 zde žil Mikuláš Liebenauer z Heřmaniček, snad Berkovský leník, protože v letech 1601-1602 byl hejtmanem v Zákupech. V roce 1599 ovdověl a potomci zde sídlili do roku 1668, kdy je ve vsi uváděn při vrchnostenském dvoře mlýn, 4 selské statky a 8 domkařů. Tehdy se stal majitelem Vlčího Dolu hrabě Julius Fr. Z Sachse – Lauenburku a připojil ho jako režijní dvůr k panství Zákupy. Na konci 18. století byly pozemky dvora rozparcelovány a vznikly vsi Vlčí Důl a Vítkov.

Z roku 1614 se dovídáme krutou pravdu, že jedna žena z Vlčího Dola uškrtila dítě a dala ho do hrnce a hodila do vody. Pak se oběsila u Branné a následně byla spálena na Popravčím vrchu u České Lípy a zakopána.

V roce 1754 se ve Vlčím Dole připomínají 3 sedláci, 3 velcí zahradníci, 8 domkařů a 3 podruzi, to znamená 17 domů.Ale z roku 1843 zde máme zprávu už o 58 domech. Do roku 1850 zde byla rychta, ale pak Vlčí Důl byl jako osada připojen k Božíkovu. V roce 1875 se z Vítkovem stal Vlčí Důl samostatnou obcí. A ani roku 1833 stavba železnice k rozvoji nepřispěla, roku 1890 se zde uvádí již 51 domů. Na počátku 20. století, kdy zde stále převládalo zemědělství a chov dobytka. Tu bylo jen 43 domů. V roce 1912 se osada Vítkov také osamostatnila. Roku 1930 zde bylo již jen 39 domů.

Z června 1945 se objevuje v dokumentech starosta Jan Lorenc, ale v září 1945 byl jako předseda MNV zvolen Jaroslav Finkera. Úřadovna MNV byla budova naproti kapličce a předsedové se měnili, do dobrovolného sloučení s Heřmaničkami a Vítkovem  roku 1949 byly tři. Sídlo MNV pak bylo již ve Vítkově. Ale práce MNV nebyla dobrá a situace byla mnohdy velmi napjatá. K tomu samozřejmě přispívali i tehdejší politické vztahy, protože se hovoří o tom, že právě Vlčí Důl, protože měl velmi špatné spojení se světem, byl v letech 1552-53 osidlován sedláky (kulaky) z jiných krajů, a to i ze Slovenska. Tito lidé však byly většinou velmi pracovití a proto byly jejich výdělky ve státním statku trnem v oku ostatním obyvatelům. Během 10-15 let tito lidé odešli zpět do svých domovin. Do statku vstoupili do roku 1956 všichni samostatní zemědělci. V roce 1956 byl postaven most přes Ploučnici. Situace se ve vsi pomalu měnila k lepšímu. V roce 1967 se zde postavily dvě bytovky pro zaměstnance statku, vybudovalo se zde veřejné osvětlení, opravily se cesty a pak i otevřela prodejna potravin. Protože stav obyvatel nadále klesal, v roce 1968 byla podána žádost o připojení k Dobranovu.

V roce 1973 vyhořel zdejší kravín.

K připojení k Dobranovu došlo v roce 1976, a dva roky na to byla uzavřena prodejna a zajížděla sem jen pojízdná včetně pojízdné sběrny prádla.

V letech 1979-82 zde fungovala místní lidová knihovna.

Roku 1981 byl Vlčí Důl připojen k České Lípě.

Nejvíce osob zde žilo v roce 1834, a to 266. Roku 1900 to bylo 160, roku 1970 jen 31 a dnes je tu trvale hlášeno 31 osob (2009).

V obci se dochovalo se nacházelo málo starších staveb. Ze zajímavých zmíníme opuštěný hostinec se zbytky Navrátilových maleb, šlo o klasicistní budovu, která však již nestojí, na jejím místě byl postaven moderní rodinný domek.

Kaplička Panenky Marie z roku 1908 byla v roce 1979 do základů zbořena, protože již byla v dezolátním stavu.

Ve vsi je několik křížků a kapliček, některé byly opraveny.

Bývalý panský dvůr, je dnes zarostlý a v troskách na východní straně osady, směrem na Božíkov.